Strašák s názvem Tetanus
Tetanus patří mezi bakteriální infekce způsobené Clostridium tetani, vznikající při kontaminaci ran hlínou. Tato bakterie napadá skot, koně, malé přežvýkavce, hlodavce, králíky, psy a kočky. Clostridie produkuje dva toxiny tetanolysin a tetanospasmin. Toxiny napadají nervovou soustavu, primárně nervová zakončení a od toho se také rozvíjí klinické příznaky. Tetanus není nakažlivá nemoc, tudíž se z nemocného zvířete dále nepřenáší.
Pes a kočka
U psů u koček je tetanus vzácný. Tato zvířata jsou proti tetanu značně odolní. U psa se klinické příznaky objeví až ve chvíli, kdy je vystaven 600krát (u koček 7200krát) větší dávce tetanového toxinu, než stačí ke vzniku onemocnění u koně. U psů jsou nejčastějším místem vstupu infekce odhalená zubní lůžka při výměně mléčných zubů.
Inkubační doba u psů a koček je nejčastěji 5 - 10 dní.
Lokální tetanus je častější a projevuje se ztuhnutím svalů, které se nacházejí mezi místem infekce a míchou, nemoc tedy postihuje například jen poraněnou končetinu, nebo svaly obličeje.
Generalizovaný tetanus začíná topornou chůzí a pes má potíže se vstáváním a leháním. Zvýšené napětí zasahuje i kůži a podkoží, což je viditelné na hlavě. Mezi ušima se tvoří vrásky a uši jsou napjaté. Oči jsou naopak zapadlé a třetí víčko viditelné. Může se objevit slinění, křeč hrtanu a abnormálně pomalé dýchání a tep. Plně rozvinutý tetanus je typický plachostí zvířete, které při jakémkoliv silnějším podnětu přecházejí do celkových bolestivých křečí s hlavou zvrácenou dozadu. Ke smrti dochází udušením.
Ovce a koza
U ovcí a koz je tetanus dosti častý. Vzniká po úrazech kontaminací ran, ale i v souvislosti s ošetřováním a veterinární péčí, jako jsou chirurgické zákroky, napomáhání při porodech, aplikace ušních známek nebo kastrace. U malých přežvýkavců se vyskytuje tetanus generalizovaný.
Nemoc se projevuje toporným pohybem nebo kulháním, ztuhlost se rozšiřuje i na svalovinu trupu a krku, zvířata často stojí v pozici houpacího koně s ocasem odtaženým od těla. Na hlavě jsou vzpřímeně držené uši, odtahují se ústní koutky a viditelné jsou i zapadlé oči s viditelným třetím víčkem. Snižuje se schopnost polykat, zvířata sliní a zástava bachorových rotací vede k nadmutí. Podobně jako u psů a u koček každé vzrušení zvířete může vyvolat tetanické křeče. Smrt nastává obvykle udušením.
Koně
Onemocnění začíná tím, že se kůň pohybuje ztuha a těžkopádně. Velkou námahu mu činí zejména otáčení a couvání. Zvířata se stávají lekavými a citlivějšími. Rozšiřují se nozdry, stahují koutky tlamy a uši dozadu, lehce zvedají ocas. Někteří ztratí chuť žrát, jiní při žraní náhle přestávají žvýkat a krmivo jim padá z huby. Tetanické křeče vyvolávají především dotyky, hluk nebo prudké světlo - hlavně ve svalovině krku a čelistí. Asi po 24 hodinách se křeče a bolesti při žvýkání a polykání stupňují, takže kůň nemůže ani otevřít tlamu ani polknout. Křeče se šíří od hlavy na celé tělo až jsou svaly tvrdé jako prkno. Přetrvávající křeče hřbetního svalstva vede po chvíli k tzv. ophisthotonusu. Krk a hlava se tlačí dozadu, hřbet se prohýbá. Dalším nápadným příznakem je objevení třetího víčka ve vnitřním koutku, které zakrývá mnohem větší plochu rohovky než obvykle. Při lehkém doteku na očním bulbu se víčko posune ještě výše. Uši jsou v pokročilém stádiu ztuhlé a nasměrované dopředu. Především hříbata mají často zdvižený a natažený ocas. Dostavují se záchvaty pocení a puls je zvýšený. Dýchání je rychlé a povrchní.
Terapie
Terapie spočívá v aplikaci antitoxinu, který vyváže volný tetanospasmin, a antibiotik, nejčastěji penicilínu, který zabije klostridie.
Bohužel, vazba tetanospasminu na nervová zakončení je nevratná. Další terapie proto spočívá v podpůrné léčbě, než vyrostou nová, nepoškozená nervová vlákna, což trvá týdny. Základem je co největší klid, ticho a přítmí a naprostá izolace zvířete. Jakékoliv vzrušení totiž může vést k záchvatům křečí. Nemocná zvířata často nemohou přijímat potravu, jednak kvůli křeči žvýkacích svalů, jednak kvůli neschopnosti polykat. Výživa je proto doplňována v infůzi do žíly.
Prevence
Protože riziko nákazy tetanem u malých přežvýkavců a koní je poměrně velké a nemoc u nich končívá smrtelně, je pro tato zvířata vhodná vakcinace proti tetanu.
Z malých zvířat je možno očkovat pouze psy. Je však užitečné pro psy, kteří se pohybují v rizikovém prostředí, doprovázejí své majitele u koní, pro psy na farmách a pro psy ovčácké.
